HITMAN 2 – Recenze

Zcela náhodou se mi dostal do rukou nový přírůstek do stále ještě čerstvě rebootované série HITMAN s číslovkou 2 – tedy HITMAN 2. Hned na začátek musím přiznat, že leč jsem na tuto sérii v průběhu let slyšel z mnoha stran pět chválu, sám jsem si žádnou hru z „hitmanovského“ univerza nezahrál, tudíž nový HITMAN 2 jest zároveň mou první zkušeností se stealth simulátorem nájemného vraha. Dokáže hra svým pojetím – jednou to projít nestačí – zaujmout i casual hráče?  Na to si pojďme posvítit v následující recenzi.

HITMAN 2 příběhově navazuje na předešlý díl z roku 2016 a jedná se o silně „béčkový“ příběh, který svým vyprávěním dvakrát nezaujme a ačkoliv hra opakovaně na začátku vyzývá hráče, aby si prošli pro pochopení všech dějových souvislostí nejdříve první sezonu HITMANa, neměl jsem k tomu sebemenší důvod, neboť mi hned po úvodních dvou/třech kapitolách bylo jasné, o co jde – ultimátním cílem je postupné odhalování střípku tajemné minulosti Agenta 47 a hon na hlavního padoucha s mysteriózním označením Shadow Client, ke kterému se postupně prokousáváte skrze menší ryby v rybníčku, přičemž navštívíte hned šest lokací, jež jsou zpřístupněny naráz, ale o těch až za malou chvilku.

Scénáristicky je příběh dle mého pohledu katastrofa, dialogy jsou klišovité, hlasový projev jednotlivých charakterů nezajímavý a cítíte, že byť sebevětší snaha o osudovost a epičnost prostě nefunguje a tomu všemu možná přidává i fakt, že vývojáři už tak špatnou a předvídatelnou zápletku doprovází kreslené cutscény s jednotlivými problikávajícími záběry. Po celou dobu jsem příběhovou část a cutscény bral jako nutné zlo, dějový vývoj mě naprosto nezajímal a přišlo mi, jako bych sledoval zrealizovanou verzi poměrně dost odfláknutého scénáře bondovky, kterou v Hollywoodu smetli ze stolu s opovrženíhodným pohledem na autora. Naštěstí všehovšudy samotné vyprávění zabere dohromady cca 45 minut napříč všemi misemi, takže utrpení poměrně brzy skončí.

Jak jsem nastínil, HITMAN 2 zavede hráče do šesti naprosto jedinečných destinací a dámy a pánové jedná se o sandbox v nejlepším slova smyslu. Konkrétně se s Agentem 47 podíváme hned v úvodu hry do Hawkes Bay, kde se nachází jedna příjemně vypadající moderní vilka na pobřeží Nového Zélandu, dále se podíváte na finále formulových závodů do Miami, budete se tiše plížit skrz hustý deštný prales v Santa Fortuně v Kolumbii, prodírat se mezi davy lidí v indickém Mumbaii, projdete se po klidném typickém americkém předměstí Whittleton Creek, při čemž nejen pozdravíte sousedy a nakonec zavítáte na tajemný ostrov uprostřed Severního Pacifiku, Isle of Sgail. Každá z těchto lokací je do detailu vypiplaná, dostatečně rozlehlá a hlavně nabízí nespočet originálních možností k likvidaci cílů. To vše doplňují výzvy k originálním stylům eliminace cílů v rámci daného prostředí a o co víc, ono vás to donutí jednu misi projít třeba 5x a pokaždé Vaše černé srdce zaplesá, když svůj cíl odstraníte jinak. Mnohdy jsou příležitosti k zabití časově omezeny, což je také jistá forma výzvy.

V každé misi strávíte při nejmenším pár desítek minut, neboť se jedná o pravý stealth, takže každý váš krok si musíte dopředu detailně promyslet. Hra vás nutí strategicky uvažovat, nakládat s nalezenými předměty, mnohdy i vtipné variace jako plyšová hračka, gumový míček, či ikonická gumová kachnička, … mnohé z nich, např. přístupové karty, vstupenky, plánky slouží jak pro přístup k jinak nedosažitelným lokacím, tak disponují i značně informativním charakterem. Vaše cíle jsou neustále v pohybu a často máte pouze jednu jedinečnou šanci za celou hodinu cíl eliminovat, což hře přidává na real-time feelingu a celkovém napětí. K tomu si připočtěte, že třeba i šestkrát během jedné mise budete měnit identitu (převleky), jednou za celebritu, podruhé třeba za technika formule, jindy zase za securiťáka – možností je nekonečně mnoho a je to vskutku zábava! Ve hře je přítomen autosave, nicméně z mých zkušeností nepravidelného ukládání jsem si navykl svůj postup ukládat manuálně, což malinko rušilo tempo hry, ale alespoň jsem nemusel vždy začínat na checkpointu, na němž jsem se ocitl před patnácti minutami. Přítomnost manuálního uložení nicméně vítám.

Hra nabízí rovněž velký počet zbraní pro Sedmačtyřicítku a je kompletně na vás, zda se například soukromou gardou v sídle drogového barona proplížíte v tichosti, zatímco budete odposlouchávat konverzace a dozvídat se další detaily a potencionální tipy kam se bude cíl pohybovat, co dělá, koho očekává, nebo se na to vykašlat a začít všechny kolem „kosit“ ve velkém. Ale pozor! V naprosté většině případů takhle úspěšní nebudete, neboť NPC postav je zákonitě vždy převaha, nemluvě o tom, že pokud někoho napadnete či zabijete před zraky svědků, jste automaticky vystaveni hrozbě, neboť přihlíživší začnou logicky panikařit a rozběhnou se pro pomoc. V takovém případě máte jedinou možnost, a to změnit identitu.  Umělá inteligence je poměrně na vysoké úrovni, občas jsem zaznamenal, že i v přestrojení jsem byl rozpoznán, přičemž do mě začali strážní pálit ostrými, ovšem má i své chybky, kdy jindy jsem provedl dva metry od člena ochranky likvidaci cíle a prošlo mi to bez povšimnutí, to jsou ale zcela výjimečné situace.

U této hry zaplesají i lovci všemožných achievementů, neboť jich hra nabízí mnoho a jsou dostatečným lákadlem k tomu, abyste jednotlivé úrovně procházeli znovu a znovu, Malým negativem je, že pro maximální zážitek ze hry budete mít pouze, když budete připojeni online, neboť mnoho funkcí hry je na tom závislých, např. denní výzvy, všemožné updaty, časově omezený exkluzivní content, levelování atd.

Hitman 2 svým pojetím „jednou dohrát nestačí“ se nemusí zavděčit každému hráči, stejně tak i já byl ze začátku skeptický už jen z důvodu, že hra nabízí „pouze“ šest krásných lokací. Nicméně variabilita, vypiplanost a kreativita, která hráče nutí hru zas a znovu hrát na nespočet různých způsobů, je něco, co mě osobně okouzlilo a pokud pominu hrůzostrašnou příběhovou část, nemám hře prakticky co vytknout. Záleží pak už jen na každém z vás, zda se spokojíte s šesti velkými lokacemi, které budete projíždět na sto způsobů nebo vám i tato šestice unikátních prostředí přijde málo. Plusem je to, že lze do HITMAN 2 i stáhnout obsah misí z HITMANa z roku 2016, což samo o sobě přidává hře na životnosti.

Souhrn

HITMAN 2, Agent 47, král stealth žánru, usedl znovu na trůn a i přes malé vady na kráse se jedná o nadprůměrný titul, který zabaví. Takovou svobodu v hraní jen tak nenajdete a toliko přístupů k likvidaci svých cílů jakby smet a když k tomu přidáte výtečně dotaženou technickou stránku, pak není moc co řešit. Zabíjení nikdy nebylo tak zábavné!

Hodnocení: 8,5/10

Autor: Zdeněk Kortan
Testovaná verze: Playstation 4

HITMAN 2 můžete koupit na Kuma.cz pro Playstation 4 a Xbox One.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *