F1 2018 – Recenze

Pokud bychom zabrousili do historie závodních her, tak mezi velkými a oblíbenými hrami nám vždycky bude svítit slovo Codemasters. Toto studio se v minulosti proslavilo například sériemi ToCA Race Driver, nebo Colin McRae Rally, ale ani v současnosti příliš neotálí. Sice mě osobně mrzí, že sérii ToCA, či původní vize GRID, se nových počinů nedočkali, ale i tak tu máme vynikající počiny v podobě Dirt Rally, či od roku 2010 neustále rostoucí herní franchisu v podobě závodů Formule 1. Právě nový ročník F1 2018 je předmětem naší aktuální recenze.

Slušelo by se z kraje říci, že Codemasters onen letošní ročník virtuálních závodů F1 poměrně vyzdvihovali do nebes jako tu nejlepší formulovou hru všech dob. A proč by měli vlastně tvrdit něco jiného, když potřebují překročit svůj vlastní stín, jelikož co si budeme povídat ročník F1 2017 byl opravdu povedený a dozajista ukázal, že tato série má co nabídnout, když hráčům dokážete podat kvalitní titul založený na oficiální licenci a přeci jen přidat něco navíc. Což nám vývojáři dodali s oněmi Classic Cars, jenž nám do hry přidali řadu monopostů z průběhu historie tohoto motosportu.

V tomto novém trendu se rozhodli v Codie pokračovat i letos a tedy dle jejich slov ještě lépe. S těmito myšlenkami jsme se do recenzování i pustil na konzoli Xbox One X. A vlastně se rovnou vrhneme na samotnou podobu hry, která měla také doznat jistého vylepšení. A vizuální zpracování bude samozřejmě úzce souviset i se samotnou podobou nových monopostů pro sezonu 2018. Po technické stránce hra běží jako dobře namazaný hodinkový stroj. Jede si svých šedesát fps a to i v případě klasického Xbox One, na němž jsem hru také zkoušel. Ovšem verze pro původní Xbox One si neodpustila jistý screen tearing, což už verzi pro Xbox One X netrápí. Ta navíc běží v nativním 4K rozlišení a s podporou HDR dostala hra řádnou hloubku. Vizualizace tratí je na velmi vysoké úrovni a působí velice přirozeně. Rozhodně si nešlo nevšimnout i jistých nerovností na vozovce, které byly také přeneseny do hry, což v minulosti trochu pokulhávalo.

Zaměřím-li se na nové monoposty, tak ty jsou také vymodelovány do nejmenších detailů, ale nemohu se zbavit takového pocitu, že ten rám do výhledu musel vymyslet snad opravdu jen blbec. Nejen, že z pohledu přímo z kokpitu to může poněkud překážet, ale esteticky to dle mého osobního názoru ani moc dobře nepůsobí. Jistě jde o bezpečí pilotů, je to pochopitelné a tedy to nelze pokládat za vadu hry a ani to tak nepovažuji, ale ne za mě to dobře nepůsobí. Už jen čekám, kdy F1 monoposty dostanou klasický prosklený kokpit a vlastně spíše jen odpočítávám roky, kdy se tak stane, jelikož se s takovými koncepty již pracuje. Nic méně, hra neobsahuje pouze ony současné monoposty, ale i ty v průběhu historie a je jich rovných dvacet a to od samých počátků, až do monopostu z roku 2010. Třináct z těchto monopostů jsme mohli vidět již v loňské hře, ale sedm nových jde ještě více do historie a najdete tu legendární vozy jako 1972 Lotus 72D, 1979 Ferrari 312 T4, nebo McLaren MP4/1B z roku 1982.

Fyzikální model a jízdní model byl také od minulého roku trochu upraven, už jen kvůli tomu, že nový bezpečnostní prvek má také jistý vliv na chování vozidlo. Myslím, že v tomto ohledu neudělali vývojáři krok vedle. To co fungovalo skvěle v minulém roce, tak funguje výborně i v ročníku 2018. S tím, že vývojáři vzali v potaz pro výpočet fyziky i ony případné nerovnosti na vozovce a tak pokud jezdíte bez asistentů, tak vás tyto nerovnosti mohou solidně rozhodit a to v případě zatáček ve vyšších rychlostech, i když kolikrát ani asistence nepomáhají. Vzhledem k přítomnosti oněch Classic cars museli v Codemasters počítat i s tím, že dřívější monoposty se chovali trochu jinak a opravdu tomu tak je. Chování se opravdu liší od jednoho monopostu k druhému a já jsem z toho nadšen. Ano úplně nejlepší by bylo, kdyby hra obsahovala zkrátka celé sezony, ale i možnost projet se v kompletně vymodelovaných historických monopostech není k zahození a vlastně vám to poskytuje i onen důkaz, že se současné monoposty opravdu někam posunuly.

Pohonnou jednotku jsme si tedy prohlédli, tak co se kouknout na samotné herní režimy, kterých není ani málo, ale ani moc. Ve hře nalezneme: Time Trial, Championship, Grand Prix, Events, Multiplayer a korunní režim celé hry, tedy Carrier. Zatím co, Time Trial a Grand Prix není třeba příliš představovat, prakticky jde o standartní režimy závodu o nejrychlejší čas a prakticky rychlý závod, tak u ostatních je situace zajímavější a než přejdeme k režimu kariéry, tak se podíváme na ty zbývající.

Tak tedy pěkně po pořádku. Začněme režimem Events. Ten bude v časovém intervalu vždy představovat nějakou výzvu, či lépe scénář. Events bylo spuštěno teprve spuštěno včerejším dnem a jako první nabídlo situaci Carlose Sainze s monopostem Renault na okruhu Spa-Francorchamps, kdy jsme se 10 kol před koncem závodu ocitli na 14 místě a naším cílem bylo nakonec dojed minimálně na místě osmém. Já to zvládl dokonce na páté. Váš nejrychlejší čas je následně zaznamenán do online žebříčku a porovnáván s ostatními hráči. Já se dokázal probojovat zrovna na 8 místo ve světovém žebříčku, ale je také vhodné dodat, že hra je zatím pouze mezi recenzenty, takže moc velká konkurence momentálně není, což se pochopitelně brzy s vydáním hry změní. Věřím, že tento režim bude časem jedním z těch navštěvovaných, obzvláště v případě, že bude nadále přinášet zajímavé scénáře z letošní sezony.

Champioship  nabízí poměrně širokou škálu šampionátů. Od klasické sezony pro 2018, až po různé menší, které mohou být situovány například jen na městské okruhy, či na konkrétní vůz z výběru Classic Cars. A že je tam těch šampionátů opravdu hodně se vlastně přesvědčí každý, kdo si hru pořídí, ale jen v základu jejich přístupných minimálně dvacet s tím, že další se vám budou zpřístupňovat hraním těch z počátku odemčených. Každý z těchto šampionátů má navíc předefinována pravidla. Zatímco jeden nabídne například pouze kvalifikaci a závod, jiné se mohou skládat z kompletních víkendů, nebo rovnou z dvou bodovaných závodů na jednu trať. Režim Championship je tak také jedním z poměrně dlouho trvajících a myslím, že řadu hráčů opravdu potěší. Nehledě na to, že se v tomto režimu nachází ještě Classic Car Events, což jsou Invitional Events z režimu Carrier, které si takto můžete zopakovat, ale ještě se k nim dostaneme.

Multiplayerový režim je rozdělen do tří podmodu. Kdy tu máme hodnocené a nehodnocené závody, kdy v prvním případě se váš výsledek započítá do komplexních online žebříčků a v druhém případě jde o vaši hru, kdy si ji můžete i sami založit. Nejde tedy o oficiální servery. Nakonec třetí je online Championship, který vám nabídne sezonu v režimu multiplayeru. Což budou onou skutečnou výzvou a tím pravím požitkem ze hry, kdy budete stát proti skutečným lidem a ne pouze umělé inteligenci. Třetí položka multiplayeru se tak stává tou nejzajímavější, a věřím, že bude mít pro řadu milovníků tohoto motosportu klíčovou roli.

Nyní si jdeme slíznout onu pomyslnou třešničku na dortu, režim Carrier. Ani letos nebude nastolena žádná výjimka a opět se v roli vlastního pilota F1 pokusíme dosáhnout na onen titul mistra světa Formule 1. Na samém počátku si můžeme zvolit tým, jež budeme následně reprezentovat, a o tom reprezentování nemluvím jen tak pro nic za nic. Po každém úspěchu, neúspěchu, highlightu, či chybě se budete muset svěřit novinářům, jak celou situaci vidíte. To se může dít po závodě, kvalifikaci, ale i po tréninku. To co odpovíte, pak může mít vliv na vaši reputaci u týmu, či u daných technologických vývojových větví. Také se podle toho bude odvíjet to, jestli budete vystupovat jako sportovec, či jako showman. Pokud se budete chovat jako narcisti, tak musíte počítat s tím, že sice budete oním showmanem, ale reputace u týmů moc valná nebude. Cílem Carriery je pochopitelně vyhrát titul, ale nutně vás hra netlačí do toho, že musíte za každou cenu dojed první. F1 2018 chce, abyste se cítili jako závodník i s případnými neúspěchy, ale zároveň s onou radostí z úspěchu.

Součástí kariéry je také vývojový strom pro vylepšování vašeho monopostu. Dobré je, že i pokud se rozhodnete přestoupit z jednoho monopostu na druhý, tak vývojová větev zůstane zachována, ale bude rezonovat s novým týmem, tudíž bude sem tam nutné již u provedeného výzkumu a vývoje provést revizi za nějaký ten menší kreditní poplatek. K dispozici jsou čtyři vývojové stromy, jeden se zabývá výkonem, jeden efektivitou, další bezpečností a poslední aerodynamikou. Pokud se vrátíme ke zmíněným kreditům, tak ty získáváte za závod, kvalifikace, ale i tréninky, ovšem pokud se rozhodnete přestoupit a máte nějaké ty nevyužité kredity, tak o všechny přijdete. Ty se mezi týmy nepřenášejí. Technologické větve vám budou vylepšovat váš monopost a poskytnou i nějaké ty možnosti pro jeho nastavení a přizpůsobení vašemu stylu jízdy. V tomto ohledu nabízí hra opravdu velkou variabilitu.

Výše jsem zmínil Invitional Events během kariéry. Na ty vám přijde nabídka většinou tak po dvou, třech závodních víkendech a jde prakticky o jednoduché challenge, které vám postupně představí každý z dostupných klasických monopostů. Challenge vychází z několika disciplín. Těmi je Pursuit, Time Trial, Overtakes a Checkpoint. Za tyto eventy pak té získáte vždy 600 kreditů. Pokud tedy danou výzvu splníte. Také se vám váš výsledek rovnou zapíše do režimu Championship, takže by se Invitional Events daly pokládat za takový spojovník obou herních režimů. Já osobně během recenzování dokázal projet tři sezony a vždy si trochu stěžovat podmínky a i přesto mě hra stále dokáže bavit, tudíž si myslím, že s tímto ročníkem krok vedle v Codemasters opravdu neudělali a hlavně dostáli tomu, co slíbili. Nejvíce to pak pocítí hlavně ti, kteří nehráli loňský ročník. Pokud toužíte po co největší autenticitě, tak je možné si celou kariéru rovnou spustit jako Pro Carrier, což bude reflektovat skutečnou kariéru.

Je tedy na F1 2018 něco špatně? Co může asi trochu potrápit je umělá inteligence. Ne že by byla nějak tupá, to rozhodně ne, ale občas bývá i trochu agresivní a ne vždy pro ně platí stejná pravidla jako pro vás. Já, když jsem omylem během závodu někoho prošťouchl a předjel, už to bylo ilegální předjetí a musel jsem toho za mnou opět pustit před sebe. V opačném případě to ale kolikrát takto nefunguje. Není to však pravidlem. Občasnému tomu „Hej, proč on tu penalizaci nemá!“ si občas zakřičí asi každý. Není to však častým pravidlem, stalo se mi to u jednoho z 15 závodů a nikdo neříkal, že si nemůžete nechat zapnuté flashbacky.

Souhrn

Do F1 2018 vkládali v Codemasters opravdu hodně víry a nešetřili chválou na hru ještě před vydáním. Mohlo se to stát velkým hazardem, ale nakonec dostáli tomu, co slibovali. Nový ročník je opravdu nejlepší hra s licencí Formule 1. Hra nabízí vylepšenou fyziku, lepší detaily na samotném okruhu, i detailní modely monopostů a to včetně těch historických. Vše navíc funguje jak má, a ani po obsahové stránce toho hra nenabízí nijak málo. Možná mohl být skok mezi ročníkem 2017 a 2018 trochu větší, ale to už je na vkusu každého z nás. F1 2018 je vynikající závodní hrou, jenž si jede pro svůj titul a k dokonalosti ji chybí již jen opravdu málo.

Hodnocení: 9/10

Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Xbox One X

F1 2018 si můžete objednat na Kuma.cz a to ve verzích pro Xbox One, Playstation 4 a PC.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *