Deep Sky Derelicts – Recenze

O titulu, který je předmětem této recenze, jsem nikdy neslyšel. A tím pádem jsem o něj nejevil žádný zájem, dokud právě nepřišla nabídka, tento titul recenzovat. V tu chvíli jsem si tedy řekl, že se mrknu o čem, že to vlastně je a jestli je vůbec čas v tom přehršelu nových titulů, Deep Sky Derelicts hrát. Z toho co jsem viděl, jsem si řekl, že by to mohla být prima oddechovka. Takový ten titul, co si pustíte, když máte chvíli a nevíte co dělat. S tím jsem do toho šel a byl jsem nakonec titulem mile překvapen. Nakonec jsem u něj netrávil tu zmiňovanou chvilku, ale občas i několik hodin.

Dějové pozadí hry je jednoduché. Ocitáme se ve vzdálené budoucnosti, kdy lidský druh již dávno opustil svou domovskou Zemi s myšlenkou najít nové kolonie pro žití. To celé mělo za následek pouze jediné. Roztroušení lidské rasy po celé galaxii. Navíc se lidstvo rozdělilo do dvou rozdílných tříd. Jednou byla ta vládnoucí vrstva lidí, která disponuje jistými prostředky. Zou druhou jsou Vyvrženci. Ti přežívají pouze z rabování opuštěných mimozemských stanic a lodí, jenž se nacházejí v meziplanetárním prostoru. My jako hráči se chopíme právě jednoho z těchto Vyvrženců, který je však shodou okolností i velmi schopným žoldákem a má po ruce i nějaké ty dva kumpány. Vzhledem k jeho schopnostem je pověřen, aby nalezl legendární Mothership, která skrývá tajemství nedozírných technologií.

Ostatně kolem příběhu a legendě o Mothership se točí hlavní zápletka celé hry. Kdy vaší hlavní odměnou je, že vy a vaši dva přívrženci budete mít tu čest posunout se do oné civilizovanější kasty lidstva a již nebudete jen otroky svých potřeb pro přežití. K tomu, aby bylo možné Mothership najít, musíte podnikat výpravy do různých opuštěných stanic, kde budete odhalovat střípky tajemství okolo zmizení této legendární vesmírné lodi. Asi není úplně tajemstvím, že průzkum takových lodí, či spíše vraků není úplně procházkou růžovým sadem. Na těchto výpravách bude velmi často potkávat roztodivné tvory, kteří si vás budou chtít dát k večeři, ale daleko horší jsou jiní žoldáci, kteří vám dokážou opravdu velmi znepříjemnit pobyt na vaší dovolené po nejrezavějších vracích galaxie.

Celá hra je koncipována tahově a to nehledě na samotné souboje, které v tomto ohledu hrají asi tu nejdůležitější složku.  Ale pěkně popořadě. Ještě než se podíváme na samotné vraky, je fajn si ve hře nabrat nějaké ty questy, které vám pomohou zjistit nejen informace toliko důležité k nalezení Motheship, ale také vám vydělají nějaké ty kredity, které také budete potřebovat a to hlavně k léčení sebe sama a členů vaší družiny, ale také k výzkumu, či doplňování zásob. Úkoly si jinak můžete nabrat jak na hlavní stanici, což je takový místní HUB, v Lairu, tak i na samotných výpravách, kde budete kromě nepřátel potkávat i NPC, které pro vás budou mít také nějakou tu prácičku s kýženou odměnou, ale to záleží jen na tom, jak se budete chovat.

Jakmile se ocitnete na výpravě, tak vás to bude stát nějaký ten kredit se tam dostat, i když často to budete mít i gratis, to záleží pro koho je daná cesta prováděna. Pak už máte volnou ruku v průzkumu vraků lodí a stanic. Kdy každý pohyb vás bude stát jednotky energie, které lze doplňovat z inventáře zásobníky energie, pokud je máte. Jakmile vám energie dojde, začne vám družina potřebné body odečítat ze zdraví vašich postav. Není na škodu, si vše pečlivě plánovat a počítat s tím, že musíte mít dostatek energie ještě na návrat k místu vyzvednutí. Svůj průzkum může být usnadněn i tím, že budete disponovat přenosným majákem, tak můžete opustit misi v místě, kde se aktuálně nacházíte.

S body energie se však pojí i samotné souboje. I ty vám totiž tyto jednotky odečítají a u každé akce máte vždy napsáno, kolik bodů energie vás to bude stát. U soubojů je opravdu nutné přemýšlet a plánovat každý tah, což není takový problém, tahy nejsou nikterak časově omezené. Prostoru k taktizování je tak více než dost. V bitvách vám určitě nebudou stačit pouhé útočné karty, což zjistíte záhy poté, co to zkusíte. Je nutné využívat i dalších schopností, kterými jednotlivé classy postav disponují. Některé schopnosti tak mohou způsobit, že nepřítel nebude moci útočit, jiné vám zase dají dva tahy po sobě a nakonec jsou tu i toliko potřebné schopnosti pro obnovu zdraví. Já sem to asi zatím neřekl, ale čekal jsem oddechovku a dostal nekompromisní hardcore ránu a to přímo do tváře, tato hra vám rozhodně nedá nic jen tak a rozhodně vás nevodí za ručičku a to se mi na ní vlastně opravdu líbilo.

Na začátku jsem trochu opomněl samotnou tvorbu vaší tříčlenné skupiny. Na výběr je z nějakých pěti class, kdy každá disponuje jinými počátečními parametry a také dosti rozdílnými schopnostmi. Naleznete tu jak útočné classy, tak i podpůrné jako je medic, či technic. Rozhodně se však nespoléhejte jen na to, že hrubá síla je jistotou úspěchu. To opravdu není. Hru jsem musel rozehrát na čtyřikrát, než jsem si dokázal vytvořit ideální družinu a mohl tak přežít úvod hry, jenž se s vámi opravdu párat nebude. Každé postavě pak můžete vybrat jméno, či jej nechat náhodně generovat. Generovat lze vlastně i automaticky celou družinu, ale to také úplně neradím.

Začátky ve hře budou opravdu krušné a i já jsem si to vyzkoušel na vlastní kůži. Lepší je to poté s postupem na vyšší úrovně, kterých sice není nijak mnoho, celkem tu je jedna desítka. Ale k celkové koncepci hry je to dostatečné. Úrovně tu rozhodně nebudou stoupat rychlostí, jaké známe z novodobých rpg sérií. Dá se říci, že tento titul cílí spíše na ty oldschool hráče, kteří mají rádi nějakou tu výzvu. Nedá se tedy říct, že bych k nim patřil, ale to mi nezabránilo si hru užít. Aspoň jsem si vzpomněl na staré dungeonovky, které jsem hrál jako dítě. Mechaniky ve hře nejsou revoluční a ničím nevyčnívají, ale fungují na jedničku, což je u takové hry podstatné. Funguje tu jakási chemie mezi všemi prvky hry. Pokud byste však čekali něco unikátního, revolučního, nikdy neviděného, tak to zde úplně nenajdete.

Po technické stránce vše šlape jako dobře namazaný hodinový stroj, nic méně bych se spíše divil, kdyby tomu tak nebylo. Hra jede na jednoduchém grafickém zpracování, jehož jednoznačnou inspirací byly komiksové knihy. Důkazem je toho je snad úplně vše, co vám hra zobrazuje. Od samotného prostředí a postaviček, až po zobrazování dialogů, které jsou v oněch typických rámečcích. Trochu zamrzí i přítomnost dabingu klíčových postav, ale to může být dáno právě onou stylizací do komiksů. Jinak hra běží plynule i na slabších sestavách. Vlastně v grafických nastaveních nelze nastavit nic jiného než rozlišení. Což více méně koresponduje s tím, co naleznete v minimálních požadavcích na systém. Ty jsou na dnešní poměry opravdu směšné. Nic vám tak nebrání si hru zahrát i na běžném notebooku, který tedy nemá grafický čip od Intelu.

Souhrn

Deep Sky Derelicts je titul, který nejspíše nezaujme běžného hráče, který ujíždí na moderních rpg, ale spíše spektrum fanoušků oldschool rpg, pro něž nejsou tahové souboje sprostým slovem. Titul vyniká pěkným komiksovým zpracováním a svou samotnou náročností poskytující pro hráče dostatečnou výzvu. Hra v sobě jinak skrývá poměrně jednoduchou příběhovou zápletku nesoucí sebou i nějaké to tajemství, které budete chtít zkrátka odhalit. Revoluce se snad v žádném směru nekoná. Jde jednoduše o dobře fungující tahové rpg ze staré školy.

Hodnocení: 8/10

Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: PC

Hráno na PC sestavě s těmito parametry:
– Grafická karta: nVidia GeForce GTX 1050 Ti
– Procesor: Intel Core i3-6100 3,7GHz
– Operační Paměť: 8GB DDR4

Deep Sky Derelicts pro PC můžete koupit na Kuma.cz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *