Conan Exiles – Recenze

Vždy, když nějaké studio ohlásí, že chystá další MMO RPG, tak si v duchu říkám, jestli je vůbec na trhu na další MMO místo. Přeci jenom zkoušelo to hodně studií a hodně jich pohořelo a to i v případě poměrně kvalitních titulů. Mezi již zaniklé hry tak patří Age of Conan, které se jistou chvíli těšilo velké popularitě, byť i tak zaniklo. Svět barbara Conana tak přišel o svou hru. Nyní však dostává novou šanci díky vývojářům z FunCom. Ti přichází s novým titulem Conan Exiles a po desítkách hodin v něm strávených jsem se odhodlal hru zhodnotit, i když je to u MMO RPG světů vždy velmi obtížné.

Mluvím tu o MMO RPG, ale Conan Exiles se za to úplně považovat nedá. Byť jím v základu je, myslí i na ty hráče, kteří netouží být ve svém světě rušeni jinými. Takže Conan Exiles nabízí i možnost hrát kompletně offline. V případě, že byste přeci jen chtěli v nějaké situaci pomoci, tak se nabízí možnost do hry pozvat nějaké přátele pro kooperaci. Co se týče obou režimů, ať onoho plně online, tak offline, celý systém hry je naprosto stejný. Jen v druhém případě na vás nevystartuje žádný živý hráč.

Každá taková hra vždy začíná tvorbou postavy. Místní editor je poměrně komplexní, byť po stránce ras si musíte vystačit pouze s člověkem. Tudíž v základu vám zbývá volba pouze mezi ženou a mužem. Tvorba postavy může být pro někoho trochu kontroverzní, jelikož vývojáři se nebojí úplné nahoty a to se vším všudy. Kromě tradičních vlastností pro tvorbu postavy, jako tvar postavy, její výška, barva kůže, tvar účesu, či vousů, si zde ještě můžete upravovat další části těla. V případě žen je to velikost poprsí, což není nic zas až tak zvláštního, ale u mužů si můžete volit velikost jeho penisu. Ano, přesně tak, velikost penisu. Proč? Protože pokud si hru nastavíte nekompromisně se vší tou naturalistou, tak hru začínáte jako úplní naháči.

Jakmile si postavu potvrdíte, proběhne krátká cutscéna s vaší postavou, která visí na kříži, jako samotný ježíš. A když už si na vás chtějí ochutnávat mrchožrouti před tím, než natáhnete bačkory, přijde samotný Conan a zachrání vás. S tím, že vás osvobodí s kříže a dá vám pár dobrých rad. Já bych měl jednu radu pro vývojáře. Když děláte cut-scénu, nedávejte nahé přirození vytvořené postavy do úrovně hlavy jiné postavy, která vás chce sundat. Vypadá to, no poněkud divně. Pokud by člověk tvořil ženskou postavu, dejme tomu.

No a pak už se dostáváme do hry. A jste do ní vhozeni pěkně nekompromisně. Hra nemá žádný tutoriál, neřekne vám, co máte dělat, zkrátka nic! V pravém rohu máte jen Journal, který vás krok po kroku vede tím, co se dá ve hře dělat. Ale už vám neřekne, jak to máte dělat, nebo kde to máte dělat. Proto je dobré hned z kraje otevřít nastavení a důkladně nastudovat konfiguraci ovladače. Takže jste na začátku hry, nic nevíte, nic nemáte a to doslova! Jste úplně nazí. Takže jdete a jak vás Journal postupně zásobuje radami, které musíte splnit, abyste se dostali k dalším, tak si třeba skočíte, což přechází v poněkud komickou situaci, kde figuruje vítr, divně rozkročené nohy do vzduchu a vlající úd, celé to končí záchvatem smíchu. Dětinské? Možná, ale člověk si prostě v takové situaci nemůže pomoci.

Tak tu komickou část máme za sebou, teď už ale vážně. Takže již víme, že žádný tutoriál se nekoná. Co je horší, tak krom budov, mrtvol, či jiných objektů, se vám nikde nezobrazuje kontextová nápověda, tedy takové to stiskni X. Než jsem zjistil, že v tomto světě jde sbírat prakticky vše, tak jsem stihl několikrát umřít, jelikož jsem neměl čím se bránit, či dokonce čím útočit. Až po třetí smrti jsem náhodným mačkáním zjistil, že jde sebrat kamení, větve, čí různé traviny a křoviny. V inventáři postavy, pak máte základní věci, které můžete vytvořit pomocí základních materiálů. Tudíž jsem mohl konečně vytvořit základní oblečení a nástroje, včetně kamenného meče. Tudíž jsem se již mohl bránit, ba dokonce stanout vůči jiným a porazit je.

Soubojový systém Conan Exiles je velice podobný těm z hardcore rpg typu Dark Souls a to včetně samotné obtížnosti. Proto většinou vůči posile častokrát umíráte. Samotný souboj pak funguje na bázi silného a rychlého úderu, případně je možné nepřítele i odkopnout, čímž jej můžete i srazit k zemi. Pokud již disponujete štítem, možnost kopu se změní v krytí štítem. Nepřátelským úderům je možné i uskakovat. Veškeré údery, úskoky i případný útěk, ano i na ten může dojít, stojí staminu. Stejně jako v případě souls her. Je tedy nutné vědět, kdy si od ran na chvíli odpočinout. Jelikož pokud výdrž spálíte celou, trvá déle, než se obnoví, což opět většinou vede ke smrti. Souboje jsou tedy jistou výzvou a to mě u hry potěšilo. Na své si přijdou i milovníci brutalit, jelikož kusy těla budou po poslední ráně odlétávat jedna báseň.

Veškeré předměty ve hře, včetně zbraní a zbroje, podléhají opotřebení. Proto je vhodné vždy mít v inventáři nějaké ty suroviny na jejich opravu, případně na jejich znovu vyrobení. Některé předměty však potřebují opravářské kladivo. Crafting a budování vlastní základny, či domova je jednou ze základních stavebních kamenů hry, trochu jako v The Sims, jen to působí lépe. Možnosti craftingu a budování si rozšiřujete pomocí širokého stromu dovedností, zde nazvaných receptů. K odemčení těch pokročilých musíte již některé konkrétní dovednosti zvládat. Rozhodně nejde o složitý systém. Je celkem jednoduchý zato funkční. Podobné je to i se skilly. Vším, co děláte, získáváte zkušenosti a za každou dosaženou úroveň získáváte zkušenostní body, které následně můžete investovat do jakékoliv z dostupných vlastností a tím zvednout své šance na přežití.

Jak jsem již zmínil výše, tak veškeré základní předměty, či kamenné a dřevěné stavby je možné vytvářet z menu inventáře. Ale pokud už je třeba vytvořit něco z kovu, či složitějších postupů. Musíte disponovat pracovními stoly, kdy každý z dostupných je určený k něčemu jinému. Občas je to tedy běh na dlouhou trať. Hlavně, co se týče získávání železné rudy, která při těžbě nepadá příliš často a k vytvoření jedné železné cihly je potřeba dvou takových kousků. K tvorbě železných zbraní a tedy i nože na stahování zvířat z kůže, je pak třeba disponovat kovárnou. Problém je v tom, že aby bylo možné kovárnu postavit, potřebujete 100 železných cihel a problém je skutečně na světě. Ne že by nebylo možné takové množství sehnat, ale těžbou to rozhodně nebude trvat krátkou dobu. A tak přichází na řadu další část hry, jenž vám tyto úkony může trochu urychlit, a těmi jsou výpravy.

Journal by vás k nim postupně navedl, ale stejně se na ně dostanete mnohem dřív. Takže postupně budete prohledávat nepřátelské kempy kvůli surovinám. Z počátku to budou jen kanibalové a další přeživší v exilu, ale postupně na cestách potkáte i řadu jiných tvorů, kteří se vás pokusí sežrat. Takže s jistým skillem v boji, není úplně vhodné se ve hře hrnout dopředu. P.S. nezapomeňte si vykrátit spacák. Jelikož to bude vaším respawnovacím bodem ve chvíli, kdy zemřete. Pokud spacák, či později i postel v domě, nebudete mít. Tak budete vrženi na úplný začátek hry, tedy do pouště, v níž jste začali. A pokud jste došli na výpravě daleko, tak si asi v tu chvíli budete trhat vlasy. Všechny věci, které jste měli u sebe, zůstanou u vaší postavy a máte jen jeden pokus se k ní dostat. Ano, i tady je inspirace Dark Souls. Proto jsou ony spacáky na výpravách opravdu důležité. Případné ztrátě můžete zamezit i tím, že vytvoříte truhly a do nich si po cestě některé předměty můžete ukrývat, tedy pokud vám je někdo jiný nevybere. Je to pak jak schovávat poklad.

Hledáte v této hře nějaký příběh? Jistě na pozadí se nějaký odehrává, já ho ale upřímně vůbec nevnímal. Nejvíce se dozvíte z příběhů od různých NPC po celém světě Conan Exiles, který není úplně malý. A krom pouští, nabízí i lesy, či horské zasněžené oblasti. Od těchto NPC se také můžete naučit nějaké ty recepty, či gesta. Jinak si v Conan Exiles ten příběh tak trochu tvoříte sami. Hra je primárně o přežívání, budování a případném dobývání. Jde o to stát se onou legendou jakou je v tomto světě samotný Conan. Počátky hry jsou opravdu náročné, ale pokročilejší fáze je na tom rozhodně lépe a samotné výpravy nabudou i nějakých těch malých příběhů. Během vaší poutě můžete narážet na různé náhodné události, útoky a tak podobně. Nic, co byste neznali z jiných podobných her. Tady trochu hře chybí jistá unikátnost. Spíše přebírá fungující prvky z jiných her a spojuje je dohromady v jiný funkční celek. Na počátku hry jsem si říkal, že někdo spojil Dark Souls, Minecraft, The Sims a například TESO, do jedné hry. A v jistém slova smyslu tomu tak opravdu je, ale víte co? Funguje to a to je hlavní.

Přežívání není jen takovým slovem do větru a nemyslím pouze ve spojení s obtížnými souboji. Vaší postavu bude trápit i hlad a žízeň. Na pouť pouští si rozhodně nezapomeňte měch s vodou. Jídlo získáváte ze zvířat, případně je možné sbírat různé plodiny. Některé jídlo je nutné tepelně zpracovat, před tím, než jej zkonzumujete, jinak hrozí otrava, ona nehrozí, prostě se otrávíte a tečka. Když to s takovou mňamkou přeženete, tak umřete. Jídlo je pak i vaším zdrojem obnovy zdraví, než se naučíte vařit nějaké ty dryáky.

Kromě klasických nepřátel, ať už ve formě lidí, či běžných nestvůr a zvířat, se občas objeví eventy, kdy je třeba zastavit o něco větší nepřátele, no o dost větší nepřátele. Těmi mohou být draci, obři, či divné létající chobotnice. Na to je pak dobré jít rozhodně ve více lidech, ideálně v rámci nějaké té vaší guildy, kterou je možné si také ve hře založit. Postupně se také můžete dostat do fáze, že můžete bojovat i s jinými guildami. To jen v případě, že hrajete online, nikoliv v offline režimu.

Myslím, že již teď je těch informací poměrně dost a dost možná jsem i na něco mohl zapomenout. Určitě ale nezapomenu na technickou stránku hry. Tím, že je hra tvořena jako MMO, tak sebou nese i všechny tyto neduhy. Tedy její vizuální zpracování není žádný vyslovený zázrak. Hra tedy hnusně nevypadá a na Xbox One X běží v plynulých 30fps při 4K, ale celkově jde na dnešní dobu na mírný vizuální nadprůměr. Animace postav jsou také takové kostrbatější, jak jsem řekl, jde o neduh postihující snad všechny hry v tomto žánru a úplně si nejsem jistý, jestli se z těchto okovů jde vymanit.

Na konto Conan Exiles jsem neřekl vlastně vysloveně nic kritického, ale také tu nejde o nic vysloveně chvályhodného. Ve hře mi chybí nějaké ty vysloveně příběhové úkoly, chybí mi tu nějaká hlavní dějová linka, která by vás vedla neustále kupředu. Celkově hře chybí jakási hloubka a to je ohromná škoda, jelikož samotné hraní hry mě celkem bavilo, ale nějak jsem se po čase dostal do fáze, kdy už jsem upadl do stereotypu a čekal na záchranu. Osobně doufám, že nějaká dobrá příběhová linka sem ještě bude naroubovaná. Hře by to rozhodně neuškodilo, ba naopak by jí to solidně pomohlo. Jinak se bojím, že jí bude postupně čekat odliv hráčů.

Souhrn

Titul Conan Exiles je dobré survival mmo rpg, které nabízí oblíbení svět barbara Conana. Zakládá si na prvcích přežití, na tuhých soubojích, craftingu a budování, avšak ji chybí nějaká větší hloubka. Nejvíce postrádá nějakou stěžejní dějovou linku, o kterou se hráči mohou opřít, a která by je vedla neustále kupředu. Byť samotná hratelnost dokáže bavit, později bude upadat v stereotyp a je to škoda. Čas na záchranu této hry zatím rozhodně je, ale je třeba se do ní pustit dřív, než bude příliš pozdě. Takto jde zatím jen o mírně nadprůměrný titul, jenž měl rozhodně navíc.

Hodnocení: 7/10

Autor: Jiří Hora
Testovaná verze: Xbox One X

Conan Exiles můžete pořídit například na Kuma.cz a to ve verzích pro Xbox One, PS4 a PC.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *